Boží Milosrdenství
"Mé milosrdenství je tak veliké, že jím nepronikne žádný rozum, ani lidský, ani andělský, za celou věčnost. Vše, co existuje, má svůj původ v nitru mého milosrdenství. Každá duše, jež má ke mně vztah, bude po celou věčnost rozjímat o mé lásce a mém milosrdenství."(Dn 699)
SESTRA FAUSTYNA KOWALSKÁ
(1905-1938)
Marie Faustyna Kowalská byla polská řeholnice
a mystička, členka Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství, která byla dne 30. dubna 2000 prohlášena za svatou. Dnes je na celém světě známá jako apoštolka Božího Milosrdenství a hloubku jejího duchovního života odkrývá vlastnoručně napsaný Deníček, který si vedla na přání Pána Ježíše a také jejích zpovědníků. Zaznamenala v něm věrně všechna slova Pána Ježíše, a také popisovala setkání své duše s ním. Bůh si vyvolil tuto prostou, ale statečnou a bezmezně jemu důvěřující řeholnici, aby jí svěřil velké poslání.
"Jsi sekretářkou mého milosrdenství; vyvolil jsem tě pro tento úřad v tomto i v budoucím životě"
(Dn. 1605), "(...) abys duším dávala poznat mé veliké milosrdenství, které k nim mám, a vybízela jek důvěře v propast mého milosrdenství", řekl jí Pán Ježíš. (Dn. 1567).
Způsoby rozšiřující úctu k Božímu Milosrdenství jsou následující:
SVÁTEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ
Pán Ježíš sdělil sestře Faustyně, že přeje si, aby se první neděle po Velikonocích slavila jako svátek Božího milosrdenství: "Chci, aby první neděle po Velikonocích byla svátkem Milosrdenství. Kdo toho dne přistoupí k Prameni života, ten dosáhne úplného odpuštění vin a trestů." Ježíš slibuje všem, kdo budou slavit tento svátek tak, jak si to přeje, výjimečné milosti:
"Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milostí vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů. To znamená, že tato duše znovu dostává zpět křestní nevinnost. V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat. Lidstvo nedojde pokoje, dokud se neobrátí ke zdroji mého Milosrdenství. Ačkoli jsem tak hořce trpěl, duše hynou. Dávám jim poslední záchranu – svátek mého Milosrdenství. Jestliže nevzdají chválu mému Milosrdenství, zahynou na věky. – Sekretářko mého Milosrdenství, piš, říkej duším o tom mém velikém Milosrdenství, neboť blízko je strašlivý den mé spravedlnosti."
Abychom mohli přijmout tyto nabízené milosti, musí věřící vkládat celou svou důvěru do Božího Milosrdenství, přijmout svátost smíření jako přípravu na Velikonoce a o svátku Božího Milosrdenství přijmout svaté přijímání. Podle Ježíšových slov se ale také musí snažit být milosrdným:
"Milosrdenství svým bližním můžeš projevovat trojím způsobem: SKUTKEM, SLOVEM
A MODLITBOU. V těchto třech stupních je obsažena plnost Milosrdenství a je nezvratným důkazem lásky ke mně. Takto duše oslavuje a ctí mé Milosrdenství. Ano, první neděle po Velikonocích je svátkem Milosrdenství, ale musí zde být i skutek … neboť ani ta nejpevnější víra není bez skutků nic platná."
OBRAZ BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ
Jeho původ je spjat s vizí sestry Faustyny 22. února roku 1931, během níž Kristus vyjádřil přání, aby byl takový obraz namalován a opatřen slovy: Ježíši, důvěřuji Ti. Obraz znázorňuje zmrtvýchvstalého Krista, jehož ruce i nohy nesou stopy ukřižování. Z probodeného Srdce, které na obraze není vidět, tryskají dva paprsky: červený a světlý.
Na otázku, co znamenají, Pán Ježíš vysvětlil:"Světlý paprsek znázorňuje vodu, která duše ospravedlňuje; červený paprsek představuje krev, která je životem duší. Tyto dva paprsky vytryskly z nitra mého milosrdenství tehdy, když mé umírající Srdce bylo na kříži otevřeno kopím. Šťasten, kdo bude žít
v jejich stínu, řekl Ježíš, neboť ho nezasáhne spravedlivá Boží ruka."(Dn 299)
Obraz tedy ukazuje veliké Boží Milosrdenství, které bylo plně zjeveno ve velikonočním Kristově tajemství, má plnit funkci nádoby k čerpání milostí a znamení, které věřícím připomíná nutnost důvěry k Bohu
a milosrdenství k bližním. "Obraz má připomínat požadavky mého Milosrdenství, neboť ani ta nejpevnější víra není bez skutků nic platná, řekl Pán Ježíš". (Dn 742) Úcta k tomuto obrazu spočívá
v modlitbě založené na důvěře, ve spojení se skutky milosrdenství. Takto chápanému kultu obrazu přislíbil Pán Ježíš: milost spásy, velké pokroky na cestě křesťanské dokonalosti, milost šťastné smrti a všechny ostatní milosti a časná dobra, o která Ho budou milosrdní lidé s důvěrou prosit:
"Podávám lidem nádobu, se kterou mají přicházet pro milosti k prameni Milosrdenství. Tou nádobou je tento obraz s nápisem: Ježíši, důvěřuji Ti," řekl Pán Ježíš sestře Faustyně. (Dn 327) "Prostřednictvím tohoto obrazu budu duším udílet mnoho milostí. Proto ať je všem přístupný."(Dn 570) "Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. Slibuji také už zde na zemi vítězství nad nepřáteli a obzvlášť
v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou slávu." (Dn 48)
"Pálí mě plameny milosrdenství, toužím je vlévat do lidských duší. Ach, jakou bolest mi působí, když je nechtějí přijmout. (...) Řekni bolavému lidstvu, ať se přitulí k mému milosrdnému Srdci, a já je naplním pokojem." (Dn 1074) "Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se s důvěrou neobrátí k mému Milosrdenství." (Dn 300) "Dokud je čas, ať se utíkají k prameni mého milosrdenství, ať čerpají z krve a vody, která pro ně vytryskla. (Dn 847) Dříve než přijdu jako spravedlivý soudce, otevírám nejprve dokořán dveře svého Milosrdenství. Kdo nechce projít dveřmi Milosrdenství, musí projít dveřmi mé spravedlnosti…"
(Dn 1146)
KORUNKA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ
Roku 1935 měla sestra Faustyna zjevení anděla, který přišel potrestat svět za jeho hříchy. Když ho uviděla, prosila, aby trest pozdržel, že lidé určitě budou činit pokání. V tomto okamžiku se ocitla stojící před Nejsvětější Trojicí, před kterou nesměla opakovat svou prosbu. Když ale ve své duši pocítila Kristovu milost, začala se modlit slovy, která slyšela ve svém srdci, a uviděla, že trest nad světem byl zastaven. Druhého dne, když byla ve svém pokoji, zjevil se jí Pán Ježíš, připomněl jí tato slova a poučil ji, jak se má těmito slovy modlit na růženci. Korunka, společně s výzvou "Ježíši, důvěřuji Ti!" je nejznámější modlitbou k Božímu milosrdenství.
V korunce prosíme o milosrdenství pro nás a pro celý svět. Pán Ježíš několikrát sestře Faustyně ukazoval hodnotu a sílu této modlitby. Spojil s ní svůj příslib: "Skrze modlitbu této Korunky dám rád vše, oč mě lidé budou prosit, bude-li to shodné s Boží vůlí." /Den. 1541/
Zvláštní milosti pak Pán Ježíš slíbil v hodině smrti nejen těm, kteří se budou tuto korunku modlit, ale také těm, za které se tuto korunku někdo pomodlí: "Každý, kdo se ji bude modlit, dosáhne velkého milosrdenství v hodině smrti. Kněží ji budou dávat hříšníkům jako poslední záchranu." /Den. 687/ "Napiš, že když se tuto korunku budou modlit u umírajících, postavím se mezi Otcem a umírající duší ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel." /Den. 1541/
Korunka k Božímu milosrdenství
NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ
V prosinci 1936 Ježíš poprvé hovoří o novéně k Božímu Milosrdenství. Devět dní, počínajíc Velkým pátkem, se má sestra Faustyna připravovat na svátek Milosrdenství modlitbou, která jí byl zjevena. Pán slibuje:
"V této novéně udělím duším veškeré milosti."(Dn 796) Ježíš prosí sestru Faustynu, aby po devět dní přiváděla duše k prameni jeho Milosrdenství, aby načerpaly síly a osvěžení i všechnu milost. "Každého dne přivedeš do mého Srdce jinou skupinu duší a ponoříš je do moře mého Milosrdenství. A já všechny tyto duše uvedu do domu mého Otce… A žádné duši, kterou uvedeš do zdroje mého Milosrdenství, nic neodmítnu." (Dn 1209)
Tak vzniká novéna k Božímu milosrdenství. (Dn 1210 – 1229) To, co nejprve platí pouze pro sestru Faustynu, se zanedlouho rozšíří se do celého světa a samozřejmě se můžeme tuto novénu modlit nejen po Velikonocích, ale během celého roku.
HODINA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ
Takto nazval chvíli své smrti sám Ježíš, když v říjnu 1937 vyzval sestru Faustynu:
"Připomínám ti, má dcero, že kdykoliv uslyšíš, jak hodiny odbíjejí třetí, celá se ponoř do mého milosrdenství, veleb je a oslavuj; svolávej jeho všemohoucnost na celý svět, zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli bylo pro všechny duše otevřeno dokořán. Je to hodina velikého milosrdenství pro celý svět. Snaž se v tuto hodinu vykonat pobožnost křížové cesty, pokud ti to povinnosti dovolí, a nemůžeš-li se pomodlit křížovou cestu, tak alespoň na chvíli vejdi do kaple a ucti mé Srdce, které je plné milosrdenství v Nejsvětější svátosti; a jestliže nemůžeš přijít do kaple, ponoř se do modlitby tam, kde jsi, alespoň na okamžik" (Dn 1572)
Máme rozjímat o tajemství Božího Milosrdenství, které se plně zjevilo v utrpení a smrti vtěleného Božího Syna. To nás má vést k oslavě Ježíšovy lásky k nám a také – podle jeho přání – k pokorné prosbě o milosrdenství pro celý svět a zvláště pro hříšníky, kteří jsou v největší nouzi. K modlitbě v hodině Milosrdenství Pán Ježíš připojil přislíbení všech milostí a dočasných dobrodiní:
"V tuto hodinu nic neodmítnu duši, která mě prosí pro své utrpení." (Dn 1320)
V České republice je zatím jediný kostel Božího Milosrdenství a to ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě. Správu tohoto krásného poutního místa mají na starosti kněží a bratři Pallotini. O jejich činnosti i veškeré informace o plánovaných akcích najdete na jejich webu: www.slavkovice.cz